Ztrácení v Monopoli

Slíbil jsem, že se podělím o zážitky a zkušenosti z nedávné návštěvy kouzelného jihoitalského regionu Puglia (česky Apulie).

Itálie není jen krásné, ale drahé a turisty prošpikované Toskánsko a svatá trojice měst Řím - Florencie - Benátky. Půvab této země je právě v její pestrosti a po dvou jarních pracovních návštěvách (Miláno a Pisa) jsme tentokrát vyrazili oddechnout si těsně po sezóně do klidnější Apulie, tvořící podpatek oné italské boty.

FOTOGRAFICKÁ POZNÁMKA

Spojil jsem příjemné s užitečným a na cestu jsem si vzal na srovnávací test tři zoom objektivy. V samostatném článku se dozvíte, který z nich u mne zvítězil.
Všechny zde publikované fotografie jsou bez jakýchkoliv úprav, tak, jak vylezly z fotoaparátu Fujifilm X-E1 (fotografováno do JPG v režimu priorita clony). EXIF data jsou ve fotografiích zachována, základní údaje jsou pod fotografiemi.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/4.5, 1/250 s

Všude se dočtete, že Apulie patří k nejchudším částem Itálie. Pod tím si však nepředstavujte něco jako pomezí východního Slovenska a západní Ukrajiny, jde jen o srovnání s jinými italskými regiony. Je to úrodná země, rozlohou o něco menší než Morava. Na východě je omývána Jaderským a na západě Jónským mořem, obě moře jsou na většině míst průzračně čistá a plná života.
Mezi nejdůležitější odvětví tu patří pěstování oliv a výroba olivového oleje (asi 40 % produkce celé Itálie), vinařství a rybolov. Tisíce a tisíce mladých i prastarých stromů v olivových hájích, obehnaných nízkými kamennými zídkami, snadno přenesou vaši fantazii do biblických časů. Nesmím opomenout několik metrů vysoké divoké opuncie, které také potkáte na každém kroku a spolu s vůní moře je cítíte už po příletu na letiště v Bari.

XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ISO 200, f/4, 1/640 s

Apulie není příliš turistická, ale i tady se ještě dá dělit na rušnější a klidnější místa. Mezi turističtější části patří hlavně pláže poloostrova Gargano, to je ta ostruha na italské botě, asi 100 km severně od Bari. My jsme se naopak vydali asi 50 km na jih, do klidného přímořského městečka Monopoli. Brzy jsme zjistili, že to byla skvělá volba.

DOPRAVA

Letěli jsme s WizzAir do Bari, cesta trvala přibližně hodinu a čtyřicet minut. Letenky doporučuji objednávat s předstihem nebo naopak na poslední chvíli. Ceny se pohybují přibližně od 500 do 2000 Kč za jednosměrnou letenku. U takhle krátkých letů ale platí, že letenka je většinou ten nejmenší náklad (musíte někde bydlet a jíst).

Přes EasyTerra jsme si pronajali Fiat 500 za krásnou cenu asi 13 € na den. Na letišti je asi sedm přepážek různých společností (všechny zastoupené na EasyTerra), vyplníte tu zbylé dokumenty a dostanete klíčky od auta... Nebo ne. Dva dny před odletem jsme si všimli, že v podmínkách je uvedena nutnost ručit kreditní kartou (ne debetní). Samozřejmě žádnou kreditku nemáme, debetku systém odmítl a auto jsme nedostali. Ale tak nějak jsme s tím počítali a s úsměvem odkráčeli na vlak.

XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ISO 400, f/4, 1/125 s

Vlak z letiště do Bari stojí 5 € a cesta trvá asi dvacet minut. Odtud jsme pokračovali za 3,20 € další půlhodinku do Monopoli.
Na nádražích jsou velmi přehledné automaty na jízdenky (včetně angličtiny), platit můžete bankovkami, mincemi nebo kartou. Někdy automat bankovky nebral a někdy se mu nelíbila zrovna ta bankovka, kterou jsme mu nabízeli. Někde poblíž automatu najdete zařízení na označení platnosti jízdenky - ta díra na jízdenku je široká, strčte ji do levé části, jinak se neoznačí. Platnost jízdenky je 6 hodin, ale je na ní přesně napsáno, odkud kam smíte jet.

Nejlepším dopravním uzlem pro výlety po Apulii je Bari, ale i z Monopoli se dá snadno vyrážet po okolí.

UBYTOVÁNÍ

V Monopoli jsme měli k dispozici celý soukromý byt asi 10 metrů od moře, stejně daleko od hradu z 16. století (Castello Carlo V) a asi 30 metrů od starého přístavu (Porto Vecchio). Rezervaci jsme provedli přes čím dál populárnější síť Airbnb. Ta se vyznačuje tím, že místo hotelů spojuje lidi, kteří hledají nebo nabízejí nocleh. V poslední době ji využíváme víc a víc. Pro nocleh na poslední noc v Bari jsme vybrali B&B pokoj na Bookingu.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5.6, 1/1500 s

MIX KULTUR

Poloha nejvýchodnějšího kraje Itálie předurčila Apulii k tomu, aby se stala významnou námořní a kulturní křižovatkou. Dodnes tuto roli plní hlavně přístavy v Bari a Brindisi. Spojují Itálii s Řeckem, Tureckem, Kyprem, Izraelem, Albánií, Černou Horou, Chorvatskem atd.

Po tisíce let se tu mísí vlivy mnoha východních a západních kultur. Poznáte to v architektuře, umění, gastronomii, ale i ve tvářích lidí (např. celkem časté řecké nosy).

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 640, f/5.6, 1/125 s

Většina lidí je tu menšího vzrůstu - muži asi tak 170 centimetrů a méně (ne všichni, ale výrazně hodně). Ženy jsou typicky jižně krásné a oku fotografa neuniklo, že trošku prdelaté (Lída poznamenala, že italské modely jí nikdy moc nesedly právě přes boky).

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 6400, f/5.3, 1/27 s

POČASÍ

Stačí informace, že v lednu je tu mezi 7 a 15 stupni Celsia? V den příletu bylo 28 a několik desítek lidí se koupalo v moři (začátek října). Potom zapršelo a ochladilo se na 17 - 20, postupně se zase zvedalo k 25. Asi si dovedete představit šok po návratu, kdy na Ruzyni byl 1 stupeň nad nulou.

XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ISO 200, f/4, 1/1400 s

SIESTA

Italové, zvláště ti na severu, se někdy rádi čertí, když mluvíte o siestě. Tady na jihu se ale připravte na to, že siesta se drží. Kolem jedné hodiny po obědě města ztichnou a minimálně do půl čtvrté je všude klid a až na výjimky také všude zavřeno. Raději s tím počítejte dopředu. I neděle je posvátná, nákupy v supermarketu si vyřiďte už v sobotu.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/3.5, 1/1500 s

JÍDLO A VÍNO

V apulijské kuchyni najdete spoustu ryb a jiných darů moře, hodně zeleniny a samozřejmě olivy a olivový olej. Typické místní těstoviny jsou orecchiette (ouška). Kromě výborné pizzy je tu velmi oblíbená puccia. Podle oblasti se může velmi lišit a mně připomínala moji oblíbenou focacciu. Naopak focaccia, kterou jsem si tady objednal, mi připomínala trochu zvláštní pizzu. Zajímavé jsou arancini - fritované rýžové koule ve strouhance s různou náplní. Tiella alla barese je místní varianta paelly z brambor, rýže a slávek. V jídelních lístcích je často uvedena i pod názvem Patate, riso e cozze. Jestli dáváte přednost klasické paelle, máte možnost, v Apulii je také dost populární.

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 1250, f/5.6, 1/125 s

Doporučuji ochutnat dva z mnoha místních sýrů. Prvním z nich je scamorza. Není typicky apulijská, je tradičním sýrem celé jižní Itálie. Chuťově nám přišla někde mezi mozzarellou a slovenskou parenicí. Jemná a moc dobrá. Nejslavnějším sýrem Apulie je ale burratta. Název se dá přeložit jako máslovka (burro je máslo) a nenapadá mě lepší způsob, jak ji přiblížit, než že si představíte mozzarellu plnou smetany. S apulijským chlebem a olivovým olejem dokonalá lahůdka.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 1250, f/11, 1/125 s

Cafè se tady většinou prodává v caffè (na severu si typicky koupíte espresso v baru). Chutná a stojí stejně. Za nejlepší zmrzlinou (gelato) za skvělou cenu si zajděte do Caffè Roma v Monopoli, je kousíček od katedrály. Vyhlášená je jejich lanýžová (tartuffo), ale zkuste i nepřekonatelnou klasiku pistacchio, výbornou perlu jihu (Perla del Sud), višňovou a další.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 6400, f/3.5, 1/8 s

Tak a konečně k vínu. Je jedno, co tu pijete, všechna vína jsou tu lahodná a kvalitní. Nejznámější je původní nešlechtěná odrůda Primitivo, dále třeba Negroamaro, Malvasia, Nero di Troia a další. Degustaci jsem se věnoval poctivě a vytrvale. Pili jsme různé odrůdy z různých zdrojů za různé ceny, chutnalo nám každé a věřte nebo ne, nejvíc jsme propadli poslední dva večery stáčenému Primitivu s cenou 1,70 € za litr. Naštěstí se dá i u nás koupit za rozumné peníze, jen vám tu bude chybět ten mořský vzduch, s ním chutná přeci jen lépe.

Dost obecných informací, jdeme cestovat. Navštívili jsme celkem 6 měst. Není to mnoho, Apulie nabízí mnohem víc zajímavých míst, ale byli jsme omezeni časem i dopravou a i tak jsme neviděli málo. Začnu těmi, do kterých jsme si zajeli na výlet. Jen náhodou jsme je projeli v abecedním pořadí.

ALBEROBELLO

Najdete ho v každém průvodci i na seznamu UNESCO. Je to proto, že jsou v něm trulli (jedn. č. trullo). Jsou to prastaré domky nezaměnitelného vzhledu a nejasného původu. Je jich tu asi 1500 a rozhodně stojí za vidění. Do Alberobella jsme dojeli z Monopoli autobusem asi za třičtvrtě hodiny (5 € za jízdenku). Autem by to bylo jen asi 20 km, ale autobus projel všechny vesničky kolem.
Trulli najdete i jinde v Apulii, ale ne v takovém množství a stavu. Bohužel je toto místo proslulé a i po sezóně bylo plné turistů. Zbytek města nás nezaujal a těšili jsme se "domů do Monopoli".

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5.6, 1/300 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5.6, 1/300 s

BRINDISI

Brindisi je významné přístavní město, což byl i důvod naší návštěvy. Nepřivítalo nás příliš přátelsky. Přijeli jsme vlakem za něco málo přes 5 € hned po obědě, právě začala siesta a ulice byly liduprázdné, téměř všechny obchody i restaurace zavřené. Do toho začalo silně pršet. Brindisi nepůsobilo moc turisticky, ale bylo dost multikulturní, jako většina větších italských měst. Zdálo se vhodné pro nákupy módy. Zalité sluncem a mimo siestu by možná mělo své kouzlo, ale my jsme ho opustili po pár hodinách. Zlaté Monopoli.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/3.5, 1/200 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 400, f/3.5, 1/125 s

OSTUNI

Italové mu říkají la città bianca - bílé město. Tady bych rád podotkl, že téměř všechna města jsou tu bílá, nicméně návštěvu Ostuni byste neměli vynechat. Bohužel po dešti, který se ten den prohnal Apulií, bylo Ostuni, navíc v podvečer, trošku šedivé. A vůbec není tak nudné jako na mých fotkách, je krásné a zajímavé, ale v tom skoro pološeru mě moc nebavilo fotit.
Městečko stojí na skále asi 7 km od moře, obklopeno nekonečnými olivovými háji. Cesta vlakem z Monopoli stoji asi 2,50 € a trvá 20 minut. Historická část je jedno velké bludiště, podobně jako v Monopoli nebo Bari, jenže na kopci. Samé úzké uličky a schody do všech stran. Tato část města je turistická, ale v ostatních částech Ostuni bylo moc příjemně "po italsku" živo. Tady by nám asi nevadilo se ubytovat, jen škoda, že město není přímo u moře. A taky ty kopce ... V Monopoli je nám přeci jen líp :)

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5, 1/1000 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5, 1/150 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 400, f/5, 1/125 s

POLIGNANO A MARE

Polignano (čti poliňáno) se tyčí na skále nad mořem, což mu také dalo název. Má velmi kuriozní, až kýčovitě krásnou pláž, umístěnou jakoby přímo ve městě, po stranách však obehnanou skalnatými útesy. Je tu spousta vyhlídek, takže si pláž můžete vyfotit směrem k moři i směrem k městu. Pro další fotky se stačí otočit a vyfotit si nekonečná panoramata města na skále, do níž moře vymlelo obrovské jeskyně. Je to krásné městečko, ale ve srovnání s Monopoli u nás neobstálo. Tady má smysl se buď ubytovat a nasávat atmosféru, nebo jej naopak navštívit na dvě hodiny a pokračovat dál. Osmiminutová cesta vlakem z Monopoli stála maličko přes 1 € (jako jedno kafe).

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/7.1, 1/950 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/4, 1/850 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/4, 1/1800 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/4.3, 1/280 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5.3, 1/450 s

MONOPOLI

XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ISO 200, f/5.6, 1/280 s

Konečně se dostávám k našemu zamilovanému Monopoli (čti monópoli). Teď se budu chvíli rozplývat - samozřejmě s vědomím, že jde o naše subjektivní pocity, např. kamarád Honza Nachtigal, který navštívil Apulii pár týdnů před námi, věnoval ve svém článku Bella Puglia Monopoli pouze krátkou zmínku. Nás to tady nadchlo.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/3.6, 1/1400 s

Zdálo se nám, že v Monopoli se zpomalil čas. Žádný spěch, lidé působili šťastně, bez ohledu na věk byli v každou denní dobu upravení. Jejich hlavní dobou byl večer. Kolem osmé zaplnili místní hospůdky a po dlouhé večeři korzovali po kamenné dlažbě pitoreskního bludiště uliček historického centra (centro storico). Ve starém přístavu (porto vecchio) diskutovali důchodci a rybáři rovnali sítě.

XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ISO 200, f/4.5, 1/300 s

To všechno jsou výjevy, které jsme viděli v řadě jiných měst, ale právě tady nás okouzlila ta neskutečně klidná atmosféra. Neslyšeli jsme tu troubit auto ani nikoho pořvávat (o jižních Italech se říká, že jsou hluční). Spousta mladých i starých lidí nás s úsměvem zdravila - slovem nebo gestem, pokývnutím... Často si s námi někdo začal povídat a ani trošku mu nevadilo, že italsky umíme naprosté minimum, jednoduše se podělil o vše, co měl na srdci.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 6400, f/5.6, 1/27 s

V sobotu večer bylo město nejživější. V kostelech se hrálo a zpívalo (popík o sluníčku, štěstí atd...), další hudební recitál jsme našli v útrobách hradu, ulice byly dlouho do noci plné korzujících lidí. Dámy se pochlubily kabelkami, pánové účesy. Být holičem v Itálii musí být velmi jistá živnost.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 250, f/8, 1/125 s

V neuvěřitelně zamotaných uličkách starého města jsem se cítil bezpečně i dlouho po půlnoci, kdy už Lída spala, já si vypil trochu Primitiva a šel se ještě projít. Ztrácel jsem se v nich, znovu objevoval na nečekaných místech, cestou jsem se zapovídal s majitelem pizzerie, ochutnal u něj víno, jinde si dal ještě jedno cafè v posledním otevřeném podniku a vyfotil pár nočních fotek. Ještě chvíli jsem postál u moře, než jsem po kamenných bílých schodech udělal dvacet kroků do postele. Ráno jsem z ní vylezl, uvařil si kafe a udělal dvacet kroků k moři.

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 6400, f/2.8, 1/15 s

XF18-55mmF2.8-4 R LM OIS; ISO 6400, f/3.2, 1/14 s

Abych jen nebásnil... Moře je tu nádherné, pláže ale ne. Pláž je přímo ve městě, je písčitá a jen pár desítek metrů dlouhá a když přijde vlna, zalije ji celou, není kam uhnout, protože za ní je zeď. Proto se lidé sluní na velkých kamenech, které slouží jako vlnolamy. Při procházce dál po pobřeží směrem k jihu potkáte další malé kousky písčitých pláží, většinou je ale pobřeží skalnaté - lepší na fotku, než na koupání. Pokud toužíte po krásných plážích, stačí vyrazit jen pár kilometrů na jih, je jich tu kolem 15 kilometrů.

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 1600, f/8, 1/125 s

Nejde to popsat, uvědomuji si to. Rozhodně ne v jednom článku tohoto rozsahu. Vlastně tu není nic důležitého, jen ta atmosféra a ta nás dostala. A museli jsme dál, směrem zpátky k letišti.

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/5.6, 1/340 s

BARI

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 200, f/11, 1/340 s

Přibližně půlmilionové Bari (čti bári) je hlavním městem Apulie. Ve všech směrech je to důležitý dopravní uzel a největší centrum všeho dění na italském jihovýchodě. Tato kombinace z něj tvoří zvláštní město, které bych s nadsázkou přirovnal k mixu Milána a Neapole. Viditelně se tu mísí bohatství s chudobou. Já jsem město vnímal asi ve třech rovinách. Převážně kolmými ulicemi zaměstnaně pobíhají muži v kravatách a ženy v kostýmech (samozřejmě v době mimo siestu). Palmami lemované přístavy byly plné malých rybářských lodiček i zámořských lodí, větších než většina domů v okolí. Tuto poetiku narušovala silnice, připomínající pražskou magistrálu, ovšem po italsku - troubení, desítky malých i velkých skútrů, téměř žádné helmy nebo blinkry, neosvětlená kola i auta, prostě blázinec. Třetí zónou je historické centrum. Opět krásné bludiště, ale nepřipomínalo to Monopoli. Do starého města se vstupuje branami a překročením této hranice se vyskytnete v naprosto jiném světě. Tady je cítit chudoba a bohužel ztratíte i pocit bezpečí, tašku si instinktivně přehodíte přes obě ramena, aby ji nemohl stáhnout skútrista, který se odněkud vynoří a zase zmizí.

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 1000, f/5.6, 1/125 s

XF16-55mmF2.8 R LM WR; ISO 200, f/11, 1/350 s

Tím nechci říct, že by se mi tu nelíbilo, naopak, miluji tahle místa, kde se skutečně žije. Všude viselo prádlo, sušily se papriky a orecchiette, líbilo se mi tu moc. Jen jsme byli opatrnější. Až po návratu domů jsme zjistili, že ještě před pár lety tu byla kriminalita na tak vysoké úrovni, že před branami do historického města stáli žandáři a nedoporučovali chodit dál, zvláště ne v noci. My jsme tu absolvovali jednu odpolední a jednu pozdně večerní procházku a vůbec toho nelituji. Líto je mi jen toho, že jsem se sem nedostal v dopoledních hodinách, než začne siesta. Všechno naznačovalo, že bych viděl tu "pravou jižní Itálii".

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 6400, f/4, 1/20 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 6400, f/5.3, 1/50 s

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 6400, f/4, 1/20 s

Chtěl jsem to tentokrát napsat kratší, než byly mé Vzpomínky na Řím, ale i přes tento rozsah jsem schopen se podělit pouze o malou část zážitků. Zmíněný Řím je pro mne pořád nejmilovanějším italským městem (a možná nejen italským), ale Apulie mě uchvátila a Monopoli zvlášť. Řím je život, Monopoli je odpočinek. Asi proto jsme se s Lídou shodli, že tady "chceme mít chatu" :)

XF18-135mmF3.5-5.6R LM OIS WR; ISO 200, f/22, 1/180 s

Dalo to práci, tak jestli se líbí, sdílejte :) Díky

• < Fuji XF 16-55/2.8 vs. 18-55/2.8-4 vs. 18-135/3.5-5.6
• Proč fotím v (M)anuálu >

Comments: